Kořeny textilní výroby v České Třebové sahají hluboko do dávných věků, kdy muži a ženy ve svých dřevěných chaloupkách na březích řeky Třebovky spřádali na kolovratech lněné a vlněné příze, pak je na dřevěných stavech setkávali v sukno a prodávali kupcům, kteří jej odváželi moravskou stezkou na tržní rynky střední Evropy. První zmínka o klapotu tkalcovských stavů pochází z roku 1452, z doby, kdy končí husitská povstání, vlády se ujímají první Habsburkové a kdy panství v okolí patřilo pánům z Postupic. Po vydání císařských artikulí Rudolfa II. ke zřízení profesních cechů se v roce 1734 také u nás zakládá mladší cech tkalcovský, který pečuje o rozvoj tovaryšstva.Cítí potřebu předávat zkušenosti a rozvíjet dílo. V revolučním roce 1848 kupuje mlýn na levém břehu Třebovky pan Matýsek, zřizuje v něm valchu na praní ovčí vlny a klade tím základy textilní výrobě v České Třebové. Tuto budovu, která byla stržena před 3 lety z důvodu havarijního stavu, v roce 1849 odkoupil svitavský rodák pan Šponer.Ten také budovu přestavěl, postavil zde první vertikální parní stroj a přistavěl přádelnu bavlny. V roce 1858 již kupuje továrnu Leopold Ábeles, investuje do stavby parní kotelny, přípravny a tkalcovny. Postavil až 150 moderních tkalcovských stavů a zaměstnával až 300 lidí. V této době vzniká tzv. „stará fabrika“ na jejíchž základech vyrostly budovy dnešní Nitárny. Od pana Ábelese kupuje továrnu vídeňská firma Hermann Pollack a synové (HPS) v roce 1882. Nepřetržitými vlastníky jsou až do okupace v roce 1939 a právě jejich zásluhou a zásluhou jejich zaměstnanců, z nichž vzpomeneme alespoň pana Ladislava Štěpánka, absolventa Baťovy akademie, byla v polovině 30.let dvacátého století zřízena ve 4.podlaží přádelny výroba vyšívacích bavlnek.